MAŇAJAMA
(Bezdebat úplně nejvíc
nejlepčí lokalita na Jadranu a přilehlým vesmíru)
UPRAVENÁ
A ROZŠÍŘENÁ VERZE 5
Tady je takovej "pokec
pro dospělý podvodníky"....v podstatě v tuhle chvíli
jediná reálná možnost, jak si v tej níže loženej nádheře namočit
ploutef.
Až dojdete úplně na
konec stránky, tak se zase vraťte semhle , páč tady uvidíte další
skvostnou díru MAŇAJAMA
2, co sme nedávno
asi deset kiláků vod tej první našli.
Tak v tomdlectom kopci zhruba uprostřed leží
vlez do jeskyně Maňajama. Ďoura je 50 m nad hladinou a hladina v jeskyních
je zas 50 m pod povrchem, takže i slabšímu jedinci dojde, že propojení s mořem
je jasná věc - už sem ho taky nejspíš našel. To sem fotil a filmoval z pučenej
Cessny- už pochopitelně chystám
ze fšeho filmík, kterej nejspíš opět nikdy nedodělám. Na druhej fotce stěhujeme
matroš z velkej lodě gumákem na břeh, odkud ho šerpové z vlastních zdrojů
vytahaj nahoru.
Tady zrovna jeden táhne člun, na kterým
pak dole v jeskyních budem jezdit a vorážet. Na druhým vobrázku
už přímo u ďoury rozbíjíme tábor a dole v zátoce kotví Dylina, co sme na ní
přijeli - jiná cesta nejni. Možná jedině z moře skrz horu, páč sem
zhruba v místech kde je loď našel tunel a v jeskyních je pod 20 metrů slaná
voda - nad ní teda sladká ( ale bez cukru)
Tak a tadyhlenc už se soukáme do ďoury, 50 metrů hloubky s
jednou plošinkou zhruba uprostřed ( na druhej fotce), jinak čistá vertikála.
Místy je to prostor opravdu impozantní, sály maji taky 40 metrů vysoko
strop, průměry taky v desítkách metrů. Fšude samej krápník nebo minimálně
stěny vylitý krápníkovinou. Jak je to vlastně fšecko velký nikdo netuší,
hladiny, nad kterou je dejchatelnej vzduch sme zatim našli tak 100 metrů, ale je to samej
tunel, studna a chodba. Hloubky překračujou možnosti vzduchu, takže je neznáme-zatím.
Jistý je, že ani v šedesátce dna nedokoukáte a to je vidět kurňa daleko.
Výlez zespoda a posledních 15 metrů dolu ke člunu zakotvenýmu
v úzkým místě
A tady už lano s potápěčským wercajkem dosedlo přímo na
hladinu...na dno je to min .50 metrů zpočátku sladký a po dvaceti metrech
slaný vody. Všecky prostory sou politý krápníkovinou úžasnejch barev , včetně
těch pod hladinou. Napravo Miloušek a Neno chvátaj do vody.
Ve vodě je vidět jistě 70 metrů a má
i koncem října kolem 20ti stupňů. Fšecko co vidíte nad vodou je i pod
hladinou, páč se jedná až o druhotně zatopený úžasný krasový jeskyně.
My sme je ale nezatopili, fakt ne. Tady se snažíme najít další kanál, kaňony
pod náma maji šířku od dvou do sedmi metrů a hloubku nejčastějc nekonečnou.
Nenajdete cenťák šutru bez výzdoby, je to až trošku kýčovitý a musel
sem se tu a tam štípnout, estli se mi to nezdá.
Troška naprosto skvostný výzdoby, tyhle sály maji vejšku
i několik desítek metrů
Martin nás trpělivě sledoval ve člunu a připravil nám a
wercajku komplet cestu dolů a suprovej support, na což potřebovali fůru
hodin a vlastně celej den strávili s dalšíma čtyřma lezačema pod zemí,
že aby mi dvá sme se mohli vykoupat. Hodný klucí, že jo. Na dalších vobázcíh
probíhaj přípravy na koupačku.
Todlencto nejni nijak dobarvovaný ani upravovaný, jen se strčila
silná xenonka pod hladinu. Chvílema sem z toho nemoh popadnout dech. Klucí
strávili spoustu času v Mexiku na Jukatánu a přesto na tom byli podobně.
První fotka je nad hladinou, ale druhá už pod ní. Tomuhle
15ti metrovýmu kouskovi říkám "chobot" a má i kly.
Tady už se natahujou provázky, že aby sme nezabloudili. Zajímavý je, že sem ani v nejmenším neměl pocit
ohrožení, byť dno je v nedohlednu a na povrch 50 metrů po laně. Vobčas se
zdálo, že tam dál vůbec voda nejni, ale byla jen neskutečně čistá.
Některý krapasy končí takhle těsně pod hladinou, ta čistota
bere dech a člověk se bojí že se musí propadnout. Na druhej je to už se
sedimentem, páč tu kotví člun co je vidět na hladině a často sme se tam
vraceli , případně se vyvázali pro nějakej zapeklitější zánor.
Todlenc je smrtelnej vobrázek.....to je pochopitelně pod
vodou, ve dvacítce čumí ze sedimentu na dně krapasy, tyhle maji než metr,
ale sou tam i mnohem větší.
Tady svítím do studny, která byla bezpochyby odtokem sladký
vody do nějakýho sladkýho jezera pod náma, tam se juknem příště. Těch
studní a neprobádanejch chodeb je tam hned několik. Na druhým vobrázku se
prostě jen kocháme .......
První fotka je bez napuštěný vody, na druhej už s vodou,
tak sem si na útvar zvanej "Fakáč " moh doplavat.
Kolem hlavního kanálu sou další, který taky "někam"
vedou. Člun sme si tam ve finále nechali zakotvenej na příště.
Těžko něco dodat....
Jestli se mi podaří záměr dotáhnout do konce, poserete se
z toho jako právě Miloušek na vobrázku.
A eště na rozloučenou jedno zátiší " U zlomenýho
krapasu".
..............a kýčovitá zátoka " U utopenej čelofky"
Todle níže je zase už z další výpravy. Dneska už víme,
že v kanálech pod náma může bejt klidně sto metrů vody. Vyzkuste si představit
tu nádheru se v tom vznášet........
Todle nejni žádná fotomontáž, jen půl foťáku pod a půl
nad
Taky zajmavá fotečka, což?
a zase další sál.............konce se prostě nedoberem
Todlencto sou takzvaný heliktity, tj. krapasy, co narostly
gravitaci navzdory takhlenc nastranu
Tak jak je vidno na budíku, sme v padesátce pod hladinou a
takhlenc tam probíhá krasová výzdoba
Tydle kousíčci sou vod hrvatskýho ministerstva, že aby nám
to náležitě zadokumentovali. Při tej příležitosti mi stačili utopit eště
světla.
No a páč nás druhej den dvoumetrový vlny nepustily
nazpátek,
šli sme jen tak na houby. Mirek zrovna sbíral pod keřem křemenáče a
Martin kouká, kampak že to před ním zmizel Slaven, co šel před ním.
Rozuzlení je na fotce níže, šestý v pořadí. Vpravo neohroženě jedu dolu
vypátrat, kampak se šel zase zašít.
A kurňa, čumíme jak buci a usuzujem, že ta místní tráva
má ale grády. Úchvatně nazdobený sály ve třiceti ale někam dolu pokračujou,
tak se narvu do štěrbiny a hupky vo dalších 30 metrů níž, kde sou další
úžasný neuvěřitelnosti, co moje starý voko jaktěživo nezahlídlo.
Miloušek na to taky čumí jako vůl, ale jináč je hodnej a
zamilovanej.
No a to je ten slíbenej Slaven co se nám ztratil . Na druhej
straně už pocíváme jeho opečený součástky. Milda právě z lebky vycuc
voko a marně se pídí po mozku. Hlad je hlad.
Welcome to Hell , podvodníci !!!
Né , to nejsem já, ale moh bych bejt........za rok vyroste
prej milimetr krápníku, tak snad úvazem žádnej nezničíme.
Tady mi chybí výrazovej materiál, abych to moh popsat...
Tak sem vám aspoň nadoma zabalil pár krápníků do
igelitu. Všecko se odehrálo pár minut vod Manjany v Sumartinu. Vobjevenejch děr
je na Brači 350 a to sme se do toho eště nevložili mi. Vo těch s vodou ale
neví nikdo. Tak pšt, je to zatim tajný !
Tady je takovej "pokec
pro dospělý podvodníky"....v podstatě v tuhle chvíli
jediná reálná možnost, jak si v tej nádheře namočit ploutef.
Pokud vás to zajímá tak nějak bytelnějc, pochystal sem
tadyhlenc KOMPLETNÍ
POKEC na 5 stránek.
Rozposlal sem to nejdříf svejm kámošům a tadyhle sou
jejich první a bombastický HLÁŠKY
.
NEPŘEHLÍDNI !!! V Chorvatsku, tak jako jinejch,
alespoň minimálně zákonama zasaženejch státech ,nejni možný jen tak vlést
kam vás napadne, potažmo se tam potápět. Od minulýho roku platí zákon,
kterej to volně zakazuje i hrvatskejm speleoklubům, na každej vlez se musí přes
komisi a ministerstvo žádat povolení, členové musí mít kvalifikace,
pojistky a hrvatskýho průvodce a .....milion dalších pičovin. Vzít ten zákon
do důsledku nemůžete ani doma do sklepa, rozhodně ne do žádnejch mořskejch
jeskyní, co do nich lezou fšichní a fšude. Nezoufejte, dá se to pochopitelně
ošetřit, ale je to ukrutně náročný. Naše expedice probíhaj v souladu s
jejich zákonama, máme hrvatskou firmu i speleoklub, patřičný povolení a
expedice proběhla před účinností zákona, jehož změna se ale zase připravuje.
Paradoxně nijak to nezjednodušuje ani fakt, že sme si jeskyně sami našli a
kupujeme kolem pozemky. Nejčistší formou je pak koncese, kterou máme na
dobrej cestě . To pak lokalitu dostaneme po složitejch vobštrukcích na 40
let do užívání, za její stav a dodržování předpisů ručíme ( a platíme)
a každoročně se to kontroluje. V podstatě proti tomu nic nelze namítat a u
nás je situace eště prej složitější. Výhodou je, že nejni skoro kam lést
a když náhodou jo, je to striktně zakázaný. Něco takovýdleho ale stejně
nemáme, tak je to vlastně v pohodě. www.manjana.cz
|
