ing. Tomáš Žert
Za pět let , co píšu tyhle stránky
se mi nepsalo tak těžko jako teď, taky sem si nechal 3 měsíce odstup............ marně přemejšlím, jak vzdát
hold nejlepčimu kámošovi. Na otázku " do prdele
proč zrovna on a tak blbě?" si neumím odpovědět . Stejně to vyjde
nastejno, Tomáš je prostě pryč a pokouším se s tím naučit žít. Tomáš
umřel při potápění, činnosti, kterou miloval a snad jen tohle může bejt
jakás takás útěcha. Zůstaly tři děti a manželka, to poslední stejně mrňavý
jako to moje, začínám se bát a přemejšlet, jestli nelítáme moc vysoko. Paradoxem je, že ze
stovek potápěčů, co se s nima
tady potkávám, patřil mezi absolutní špičku ( stejně tak
horolezec, fotograf....) a pak taková hloupá, idiotská chyba.....Zrovna sme spřádali
další plány na objevování novejch jeskyní na Brači u čehož Tomáš od
začátku byl , plánovali zimní cesty po světě a těšil sem se, jak ho při
dovolený s rodinou jeho a přátel u nás na Brači, zasvětím do příprav
celovečerního bijáku, co sem s ním kurňa potřeboval taky helfnout.
Jeho rodina a přátelé sice přijeli, ale sypali sme Tomášův popel do moře
a stavěli pomníček v jeskyni.....Jeho poslední mail ,těsne před
odjezdem (
- Hola nacelniku. Diky
za link. Tu je hnusne az beda. Odjezd jsme o den posunuli, jedeme zitra, ve Ct v
noci zpet. Supl jsem na svuj web obe
akce z Manajam, na kterych jsem byl, je to hojne prospikovano odkazy na Tvuj raj
na zemi. T. )
mi
přijde teď tak nějak symbolickej a některá z našich úžasnejch krápníkovejch
jeskyní určitě dostane jeho jméno. Ten web, kterej Tomáš vzpomíná v
mailu, zprovoznil zrovna před pár dny a najdete ho na http://www.dvsline.cz/tomas.zert/
. Cesta na kterou odjel, byla na vrak Vis někde u Cresu a byla do
prdele úplně poslední
. Na pánbíčky nevěřím, tam útěchu nenajdu, je to prostě konečná .
Někdy je to makačka - zůstat naživu. Měl sem tě rád,
chlape náčelník
Z kusu krápníku ( 50 kg) sme nechali vyrobit malej
pomníček
Nejlepší kámoši a manželka na poslední plavbě
V Maňajamě 2, kde sme se Tomášem naposled potápěli, má
teď kousek nad hladinou jezírka pomníček. Krásný místo.
Manželka Martina vrací Toma moři a posílá za ním věnečky
Cesta zpátky. Někdo to zkoušel s kořalkou, někdo polykal
samotný slzy............díky Tome.
|